Pådje:Henri Simon - Li pan dè bon Diu, 1935 (2e ed., recueil complet, préface et glossaire de Jean Haust).djvu/85

Èn årtike di Wikisource.
Cisse pådje ci n’ a nén co stî coridjeye
83


L’odeur èsteût si doûce qui l’ båcèle èl côpa,
qui l’ båcèle èl côpa po s’è fé ’ne gågåye,
qui l’ båcèle èl côpa po l’ mète å flokèt
di s’ bê noû côrsulèt.

Mins, l’ porminåde finèye, li rôse aveût flouwi.
Li rôse aveût flouwi so lès bèlès cåyes.
Li rôse aveût flouwi… Sins minme on louka,
djus d’ lèy èle li tapa.

Li corti, c’èst nosse tére ; mi, c’èst li p’tit rôsî ;
mi, c’èst li p’tit rôsî qui n’ florih pus måy ;
mi, c’èst li p’tit rôsî ; mi coûr, c’èst s’ blanke fleûr ;
l’amoûr, c’èsteût si-odeûr.

Novembre 1897


Come dji v's-inme Corne li fleûr dèl hourêye, qui disrôle si boton tot mouyî dèl rosêye inte lès-yèbes dè wazon, vos-èstez tote nozêye : po v' vèy on-z-îreût Ion. Dji v's-inm'rè, m' binamêye, come li fleûr dèl hourêye inte lès-yèbes dè wazon ! Come l'oûhê qu' s'apîcetêye al bètchète dè bouhon, qui s'ènonde ás nûlêyes tot fant pèter s' tchanson, vos-èstez dispièrtêye ; tot costé, vos d'nez l' ton. Dji v's-inm'rè, m' binamêye, come l'oûhê qu' s'apîcetêye, tot fant pèter s' tchanson !