Binamé Bon Dju ! Ké bê p’tit cwène d’ Årdène ! Wice crèhont tchânes ot’tant k’on ‘nnè voléve. Â d’zo dès tchânes ? Dès tchênès. K’on-t-i vèyou ? Leû hwèce amuna l’ pèleû, ki lès muna â broyeû, wice èles dumnont do tan, so lès pês, po ‘nnè fé do cûr. Çu cûr åreût polou fé dès carnassyères, po lès èfants aler è scole. MINS Napolèyon III ‘nn aveût mèzåhe po sès sôdårds. Ènnè v’la one dèstinêye !
One ôte dèstinêye : Tchârlote, fêye du nosse rwè Lèyopol I, princèsse du Bèlgike, k’on ‘nna à mårièdge à Miyin, fré d’ l’empèreûr Tchantchès-Djôzèf (d’Ôtriche). Su bouname aksèpta du dumni empèreûr à s’ toûr, mins do Mèksike.
Kumint çoula s’fuza-t-i ? Lu mèksikin payî s’aveût rindou lîbe dès-èspanyols, kwand lu dginti binamé Napolèyon I aveût dustrû, broyî su vwèzin d’â d’la lès Pirénés.
Lèyans so l’costé lès govyèrnumints ki s’ont sûhou, empîre, rèpublike, rèvolûchons (ki s’prodûhèt lâva ot’tant ku dès pétråles so Warème), èt tchik’ èt tchake.
À mitan do syéke (lu dih nouvîn.me), Bènito Houwarès’ èsteût mêsse do payî. MINS i lî mankéve çou k’i fåt â d’zeû d’tot : dès çanses. Çou ki f’za ku Francès, Èspanyols, Anglès, nu vèyant m’ni lu r’tour dès brokes k’il avint prusté, ruvièrsont l’ rèdgime, po rum’ni à ‘ne monarchîye.
- « Hé! Hoo! Wice èst nosse Tchârlote, duvins tot çoula ? », m’aloz-v’ dîre.
- Minute potikèt ! Nu brèyoz nin. Dj’î arive.
Èle dum’na Impèratrice do Mèksike, volant du tot s’ coûr ramuner lâva on sistin.me du rwèyôté èt d’fwè katolike. Mins Miyin n’èsteût nin si populêre, èt lès mom.mints d’ révolte sclatint du tos costés. I falou ûzer du l’ fwèce po mint’ni l’ poleûr è plèce. Èt sav’ bin kwè ? Deûs mêyes sôdårds mnont d’ Bèldgike, avou sî mêyes Ôtrichyins, po-z-indî lès-impèriôs.
C’èst-insi ku do bon cûr d’Årdène su r’trova du l’ôte costé du l’ocèyan. Dîrè-dj’ ku c’esteût lu bon costé ? Dju n’ wèzereûs. On fuzike a deûs costés, èt dju n’ sohinte à nouk d’èsse o po d’vant, o po drî. Kî fåt-i plinde : lu ci ki towe, o l’ ci k’èst touwé ?
Bon ! rum’nans à nosse princèsse. Tot crake por por lèy èt s’bouname. Èle su deût såver foû do Mèksike, èt rumni èn’ Eûrope. Mins èle sofra si télmint ku s’ tièsse, su pôve tièsse k’èst si bèle, n’ést pu d’adreû â d’dins. Fåt dîre ku s’Miyin a stu egzèkuté, fuziyé pa lès rèvoltés.
One anekdote (veûre o imadginêye, dju n’ sés) : èle aveût sogne po s’vêye, tûzéve k’on l’ pôreût èpwèzoner (dèdjà è Mèksike, èle s’aveût dusmèsfî du l’ neuriteûre èt dès bwèssons k’on lî chièrvéve). On djoû, èle dèboula amon l’ Pape, Pie IX, èt s’ dgèta so l’amagnî do Sint-Pére. On-z-a diyagnostiké one sôre du paranoya, èt su famile la fit ramuner è Bèldgike.
Èle finiha s’ vêye â tchèstê du Bouchout, è 1927, nin fwèrt lon du wice èle aveû mnou â monde (à Lâkène). Èle contéve 87 ân.nés d’one vêye ki n’ fout nin si ûreûse k’on l’åreût pinsé â kouminc’mint.
On ‘nn’ a fét kékès films, èt min.me on-opéra.
Prezinté ås scoles di Bive li 25 di nôvimbe 2025 (scoles pås scolîs)