Lu bîjhe èt l’ solo su margayint po saveûr lu kél des deûs’ esteût l’ pus fwêrt.
« Mi, dju pou coûkî les‿åbes, råyî les teûts, et totes les‿ôtès‿afêres. »
« Vs‿estoz bin grandiveûse, mu sonle-t i. Dju n’ so nin sôdård come vos, mins i m’ sonle ku c’est mi k’ les djins respèt’tèt l’ pus’. »
Adon ariva on voyèdjeû, bin‿èwalpé è-n one neûre cote. I fzont l’ èwadjeûre du saveûr kî parvinrè a lî fé wèster s’ mousmint.
C’ est l’ bîjhe k’ ataca, hoûlant, soflant, sayant d’ råyî lu caban. Mins l’ome nu fza ku su racafougnî, èt toûrner l’ dos, po s’ wèrander do sofla.
Après tant d’ fwèces, lu bîjhe vèya k’èle nu gangnrè. Çou ki fêt ku lu solo prinda s’ toûr. Il ataca tot doûçmint, ses rês dmonont tènes. Çoula n’ duna nole rèyaccion do voyèdjeû. Adon, i dva tchåfer pus’, èt ses rês dumnont broûlants. Lu pôve voyèdjeû s’ mèta a souwer èt rassouwer ; avou s’ neûre cote, èco ! Vo l’ la don ki n’ pola pus sopwèrter l’ tcholeûr du ç’ maudit‿osté. Ku fza-t i ? I hina al tére su mousmint, su rassètcha l’ vizèdje, bovant on ptit côp ; pwis rutapa so su spale lu cape ki l’ aveût télmint dzôrmi. Èt i s’ rumèta è vôye.
Nos deûs compéres dvont tirer les conclûjons. Lu bîjhe duva rucnoxhe ku l’ solo aveût gangnî.
Li sene "‿" mostere on loyaedje fonetike.
Ci tecse ci a stî eplaidî sol mape del Beldjike del waibe do Djåzant atlasse éndjolike des lingaedjes di France et d’ pattavå å pont «Spa»; l’ ovraedje k’ on dit est metou dizo libe licince al såme nén comerciåle (Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License).
Li tecse a stî eredjistré dins l’ prononçaedje di ci scrijhaedje ci k’ est rschoûtåve ciddé.