Djans ! Duhans tot d'abôrd one putite sakwè : one robète èst-on bisteû d'basse-coûr, ki donrè du l'tchår, mutwèt su pê. Mins çu n'èst one atèlêye, k'on va cadjôler èt kufièsti. Çu n'est nin l'èfant du l'famile ; k'i d'manse à s'plèce !
Çoula estant bin clér, préparans-n' à nn' acouyî onk. Prumîr'ment, a-dj' one plèce po l'mète ? È-n-one cinse, c'èst-åhî : one ânglêye duvins lu ståve, o d'vins on tchèri, wice l'odeûr èt lès pètales nu d'zoûrn'ront nin.
O bin, aveûr one putite cahute du plantches avou kékès platènes, c'èst co bon.
Vola leû mâhon. Mins èl z'î fârèt dès meûbes. Por zèles, çu sèrèt one gayoule. On lu pout èk'ter totes fétes ; mins dj' èl' veûs mî du lès fé lu-mînme. Dès rèsses vunant do scrinî o do tchèptî, èt kwèri kékes bokèts d'grilièdge. On brakèt, on mårtê, des clås èt dès clames, èt zip-èt-zap, èt tip-èt-tap : vos v'là à l'ovrèdge !
Purnoz astème, tot-z-arindjant lu cwårtî, k'èls-i fåt one plèce po magnî èt pihî et pètaler, one ôte po dwèrmi et djôn'ter.
Cumint lès-aloz v' neûri ? Bin sûr, dès magasins ofrèt dès-amagnîs tot prèts, sètch tortê, avou dès vitamines, èt min.me one prôtek'chon duskonte lès maladêyes. Mins v' n'èstoz pûri, mu sonle-t-i ; adon, v's-îroz kwèri vos-min.me lu fôrèdge. Ku fåt-i âzès robètes po crèhe èt ècråhi ? Alloz côper dès bèrwètes du jèbes, du såvadgès cécorèyes, avou leûs florins, min.me leûs rècènes, dès cohètes du sâ, du fragne, du fawe, d'ônê… Kwand vosse cortî v' deune trop' du vèrdeûrs, o si èles kumincèt-st-à duflouwî, lès p'titès bièsses ènnè sèront bråmint contintes.
Mins loukoz bin à n' lès ning èpwèzonner, ca sakwantès plantes lès polèt fé crèver : ranonke boton d'ôr, fleûr du coloûve èt orèye d'ågne, reûbâbe, èt min.me lès crompîres, dèskénes vos ploz portant 'nner lès pèlotes, mais bin rassètchîyes è fornê do stoûve.
Sav' bing one putite sakwè ? Duvins lès bièsses (come duvins lès dgins, d'abôr), si on vout aveûr dès djon.nes, i fåt one frumèle èt on måye : ku civoci seûhe on bon potcheû èt ku ciciale ouhe on comportumint bin keu v'donrè dès djôn'têyes prèhiyåves, èssez du p'titès robètes, èt… on rabyot d'ovrèdge. I vos r'fårèt dès gayoûles, cwèri pus' d'amagnî, runètî deûs côps d' pus', èt tot l'ôte rèsse. Oooh, nu seûhyoz maké d' désèspwèr, nu v' chagrinoz nin : si v'polîz saveûr ké plêzi à l's-ès vêye tèter leû mame, crèhe, djower ! Si v'savîz come on-z-èst-ureûs du lès t'ni è s'min, du lès caliner, lès can'dôzer ! Ét vos-èfants, alôr. Is n' su polèt pus passer d'è l's-î 'nner on bokèt d'rècène, one pèlote du pome, do souwé pan. Fusoz-lès tchûzi on p'tit nom à LEÛ p'tit lapin ; k'is s'ènnè sîntihèsse rèsponsåves ; ki-z-aprindèhe à 'nner on côp d'min po-z-aler kwèri do fôrèdge èt po ramasser lès crasses. Çu sèrèt one avântèdgeûse, por zèls, ûtilizâchon do timps wice is n' vont à scole. D'one suféte manîre, vosse aklèvèdge pout dum'ni one pårtèye du leû èdukåchon.
Tot çoula : vos d'vîz aprinde à ovrer l'bwès et lès-ustêyes, kunohe lès plantes à côper (èt sûrtout, cèles à lèyî), vos russintîz dès sintumints, èt v's-aprindîz one sakwè profitåve à vos-èfants, po asteûre èt po pus tård, tot çoula fé ku djåzer do touwèdge du cès binamêyès p'titès bièsses mu va trop lon, èt k'nos-alans rouvî cisse aspèt d' l'afére. D'akwèrd ? Adon, ça va, èt bones vacances.
On p'tit pos.scriton : dju veûs bin ku m'conclûjon nu corèspondêye avou l'intrêye, ku l'cawète rumagne lu bètchète. Mins dju v' va dîre one sakwè ku dj'acèrtine èt prôclame duspôye tofêr : i n'a k' lès bwègnes vês ki n' kandgèt mâye d'îdé. Na !
Prezinté ås scoles di Bive li 20 di may 2025 (scoles pås scolîs)